Druhá neděle velikonoční, která letos připadá na 12. dubna, se v církvi slaví jako „Neděle Božího milosrdenství“. V jubilejním roce 2000 tak rozhodl sv. Jan Pavel II. Stalo se tak při mši spojené s kanonizací sv. Faustyny Kowalské. Právě s touto mystičkou je zvláštní úcta k Božímu milosrdenství spojena.
-
800 let od smrti svatého Františka
Aktuálně z farnosti
Ohlášky 12. 4. 2026
11.
duben
duben
Pochod pro život 2026
10.
duben
duben
V sobotu 11. dubna 2026 se v Praze uskuteční další ročník Pochodu pro život organizovaný Hnutím Pro život ČR. Toto společenské gesto je určeno desítkám tisíc žen a rodin, které čekají nečekaně dítě a chtějí mu dát šanci, pokud jim někdo pomůže.
Papež zve všechny věřící k sobotní modlitbě za pokoj ve světě
10.
duben
duben
V sobotu 11. dubna v 18 hodin se ve Svatopetrské bazilice uskuteční modlitební vigilie za mír, které bude předsedat papež Lev XIV. K účasti i duchovnímu spojení jsou zváni věřící z celého světa.
Rekordní počet křtů dospělých také v České republice
08.
duben
duben
Podobně jako v západních zemích zaznamenává katolická církev v České republice rostoucí podíl křtů dospělých z celkového počtu pokřtěných. V roce 2025 dosáhl 9 %, což je dosud nejvyšší hodnota v historii. V roce 2025 katolická církev evidovala celkem 13 622 křtů, přičemž 58 % z nich se uskutečnilo na Moravě.
Boží hod velikonoční
05.
duben
duben
Svým zmrtvýchvstáním dovršil Ježíš Kristus Boží stvořitelské a vykupitelské dílo.
Květná neděle a její význam
28.
březen
březen
Poslední neděle doby postní, která letos připadá na 29. března, uvádí církev do Svatého týdne. Květná neděle propojuje dvě starobylé liturgické tradice: slavnostní průvod s ratolestmi na památku Kristova vjezdu do Jeruzaléma a čtení pašijí, tedy vyprávění o jeho utrpení a smrti.
Diecézní mládež hledala Ježíše Nazaretského
28.
březen
březen
Diecézní setkání mládeže naplnilo srdce mladých nadějí a radostí.
Francie: Počet křtů dospělých bude vyšší, než se očekávalo
27.
březen
březen
Odhady o další rekordní skupině dospělých a dospívajících, kteří se na Bílou sobotu nechají pokřtít ve Francii, se ukázaly jako podhodnocené. Bude jich celkem 21 386, a ne 20 tisíc, jak se uvádělo dříve. Během posledních čtyř let se počet dospělých žádajících o křest ztrojnásobil. Přesné údaje zveřejnila Francouzská biskupská konference.
Pražský hrad vystavuje Svatovítský poklad
27.
březen
březen
Výstava Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění potrvá do července.
Slovo na týden
Téma týdne
Bůh se nezajímá jen o naše „správné odpovědi“
Dva z učedníků se vydali z Jeruzaléma do vesnice zvané Emauzy. Hovořili spolu o všem, co se stalo – jak byl Ježíš ukřižován a jak údajně vstal z mrtvých. Když tak uvažovali, přiblížil se k nim sám Ježíš a připojil se k nim. Ale jako by jim cosi zadržovalo oči, takže ho nepoznali. Zeptal se jich: „O čem to cestou spolu rozmlouváte?“ Zastavili se celí smutní. Jeden z nich mu odpověděl: „Ty jsi snad jediný, kdo neví, co se v Jeruzalémě tyto dny stalo!“ Zeptal se jich: „A co se stalo?“ … (srov. Lk 24, 13 – 19)
18. 4. 2026, Pavel Semela
Šel jsi někdy domů a v hlavě si přehrával něco, co nevyšlo? Možná rozhovor, který bolel. Plán, který se rozpadl. Naději, která se nenaplnila. A čím víc o tom přemýšlíš, tím menší to dává smysl.
Podobně šli i dva učedníci do Emauz. Odcházeli z Jeruzaléma, z místa, kde se všechno zlomilo. Měli své představy, své naděje – a najednou bylo všechno jinak. A právě do téhle cesty, plné zmatku a zklamání, se k nim přidává Ježíš. Nenápadně. Prostě jde vedle nich. A oni ho nepoznají. Možná je to překvapivé, ale vlastně i uklidňující. Znamená to, že Ježíš se připojuje i k nám – ne až ve chvíli, kdy máme jasno, ale právě tehdy, když ho nemáme. Když jsme unavení, zklamaní, plní otázek. Nečeká, až si všechno srovnáme. Přichází doprostřed naší cesty.
Pak udělá něco zvláštního. Začne se ptát: „O čem to spolu cestou mluvíte?“ On to přece ví. A přesto se ptá. Dává jim prostor mluvit. Nechává je vyprávět jejich verzi příběhu – se vším zklamáním, nepochopením i bolestí. Možná je to důležitější, než si myslíme. Bůh se nezajímá jen o „správné odpovědi“. Zajímá ho náš skutečný příběh. To, co opravdu prožíváme. Co nás štve, bolí, mate. Nemusíme to filtrovat ani zjemňovat.
Učedníci nakonec řeknou větu, která to všechno shrnuje: „My jsme doufali…“ Je v ní tolik zklamání. Tolik nenaplněných očekávání. A možná bychom ji dokázali doplnit i my.
My jsme doufali, že ten vztah vydrží…
My jsme doufali, že to dopadne jinak…
My jsme doufali, že Bůh zasáhne…
Ježíš je za to nekárá. Neříká: „To jste měli vědět líp.“ Místo toho jim začne pomalu otevírat souvislosti Písma. Ukazuje jim, že příběh, který považovali za konec, je ve skutečnosti součástí něčeho většího. Nemění se jejich situace, ale mění se pohled na ni. A to je klíčové. Boží odpověď často nepřichází tak, že by hned změnila okolnosti, ale že postupně proměňuje naše porozumění. Dává nový rámec, nový směr, nový smysl.
Dnes se to děje podobně. Když otevřeme Bibli, nejde jen o čtení starého textu. Je to prostor, kde Bůh vstupuje do našeho příběhu a ukazuje nám ho jinak. Někdy skrze větu, která nás zastaví. Někdy skrze myšlenku, která nás napadne. Někdy skrze tiché „aha“, které se v nás pomalu rodí. Možná právě teď jde vedle tebe. Naslouchá tvým myšlenkám, i když je nevyslovíš nahlas. A možná ti už chce ukázat nový pohled – jen ho ještě nevidíš.
Kde ve svém příběhu dnes říkáš „my jsme doufali“?
A jsi ochotný nechat si ten příběh ukázat znovu – jinýma očima?
Tuto službu poskytuje www.vira.cz.
