-
800 let od smrti svatého Františka
Aktuálně z farnosti
Ohlášky 31. 5. 2026
květen
Diecézní setkání ministrantů 2026
květen
Z různých koutů diecéze se děti a mládež zúčastnily programu, který byl pro ně v sobotu v Hradci Králové připraven.
Slavnost Nanebevstoupení Páně
květen
„Vpravdě veliké je tajemství zbožnosti: Byl zjeven v těle, ospravedlněn Duchem, viděn od andělů, hlásán národům, došel víry ve světě, byl přijat do slávy.“ (1 Tim 3,16) Čtyřicátý den po Zmrtvýchvstání slaví církev Ježíšovo nanebevstoupení. Tento svátek se objevuje ve 4. křesťanském století v Jeruzalémě a odtud se šíří do celého křesťanského světa. Vychází z události popsané v 1. kapitole Skutků apoštolů.
Biskup Prokop zve ministranty z celé diecéze na setkání
květen
Nezmeškejte akci! Už v sobotu 23.5.
Diecéze má dva novokněze
květen
Královéhradeckým biskupem Janem Vokálem byli v katedrále Svatého Ducha na kněze vysvěceni Tomáš Moučka a Jeroným Pelikovský.
Biskup Jan Vokál si připomíná 15 let od biskupského svěcení
květen
Královéhradecký biskup Jan Vokál si dnes, 7. května 2026, připomíná 15 let od biskupského svěcení, které přijal v roce 2011 v bazilice svatého Petra ve Vatikánu z rukou kardinála Tarcisia Bertoneho poté, co jej papež Benedikt XVI. jmenoval biskupem královéhradecké diecéze.
Studentský Velehrad 2026 je v plném proudu. Na poutní místo už dorazily stovky mladých lidí
květen
Na poutním místě Velehrad právě probíhá 18. ročník celostátního setkání věřících vysokoškoláků a mladých pracujících Studentský Velehrad 2026. Čtyřdenní akce, která se koná od 30. dubna do 3. května, má za sebou první dva dny. Už nyní na Velehrad dorazilo 385 účastníků z celé České republiky, další se připojí během víkendu.
Pražská arcidiecéze má nového arcibiskupa: Stanislav Přibyl uveden do úřadu
duben
V katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze se v sobotu 25. dubna 2026 uskutečnila slavnostní bohoslužba, při které byl Mons. Stanislav Přibyl uveden do úřadu pražského arcibiskupa. Bohoslužby se zúčastnili biskupové z České republiky i ze zahraničí, kněží, řeholníci a věřící z celé země. Mezi hosty byli i prezident republiky s chotí a další ústavní a političtí činitelé.
Ježíš řekl Nikodémovi: "Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen. Kdo v něho věří, není souzen; kdo nevěří, už je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího." (srov. Jan 3,16-18)
„Bůh číhá, koho by mohl potrestat“
Když výše uvedený text vytrhneme z kontextu Bible, může z něj vyplynout jednoduchá a tvrdá rovnice: kdo věří = je zachráněn; kdo nevěří = je odsouzen. Jenže evangelium není seznam rovnic. Evangelium je živý příběh Boží lásky k člověku.
Ježíš tu Nikodémovi neříká: „Bůh číhá, koho by mohl potrestat.“ Říká přesný opak: „Bůh neposlal Syna, aby svět odsoudil. Poslal ho, aby svět zachránil.“ A když se tam říká: „Kdo nevěří, už je odsouzen“, můžeme tomu rozumět tak, že člověk, který odmítá důvěru, odmítá světlo, odmítá lásku, se už sám ocitá ve tmě. Ale ne proto, že by ho Bůh přestal milovat, nýbrž proto, že se člověk před láskou a životem zavírá.
Odsouzení, o kterém se v úryvku hovoří, tedy není Boží chuť trestat. Je to spíš smutný popis lidského rozhodnutí a uzavřenosti. Jako když někdo sedí v temné místnosti a světlo už svítí, dveře jsou otevřené, ale on říká: „Ne, já zůstanu tady.“
Víra je otevření očí pro lásku, která už přišla
A možná právě tady je důležité číst Bibli celistvě. Richard Rohr často ve svých knihách připomíná, že duchovní zrání nás učí opouštět černobílé, dualistické myšlení — nerozdělovat svět rychle na „uvnitř“ a „venku“, „dobří“ a „špatní“, „spasení“ a „odsouzení“. Evangelium nás vede hlouběji: k proměně pohledu, k milosrdenství a k vidění Krista jako světla, které chce zahrnout celý svět, ne ho rozdělit na odpad a výběr. Proto je možná nejpřesnější říct: Víra není splnění podmínky, aby nás Bůh začal milovat. Víra je otevření očí pro lásku, která už přišla.
A nevěra v celém Janově evangeliu není intelektuální pochybnost. Nevěra neznamená, že se člověk ptá, hledá, zápasí, nerozumí. Nikodém sám přece přichází v noci a nerozumí. A Ježíš ho nevyhazuje. Mluví s ním. Nevěra je spíš odmítnutí světla, postoj: nechci být proměněn, nechci vyjít ze své tmy, nechci pustit Boha blíž.
Takže dobrá zpráva toho textu není: „Pozor, Bůh tě odsoudí.“ Dobrá zpráva je: Bůh tě miluje tak, že ti poslal Syna. A to světlo už svítí.
Otázka tedy není, jestli tě Bůh chce přijmout.
Otázka je, jestli se tím světlem necháš najít.
-redakčně upraveno-
Tuto službu poskytuje www.vira.cz.

